| |
|
Aplikace popílků z fluidního spalování uhlí v žárovzdorných materiálech
Kotrla, Jan ; Bartoníčková, Eva (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá možností využití fluidních popílků v žárovzdorných materiálech a jejich vlivu na výsledné vlastnosti. Studuje vliv přídavku ložového a filtrového popílku na vlastnosti drolenky a výsledné mechanické vlastnosti, objemovou hmotnost, smrštění a teplotu výpalu kamnářského šamotu. Předmětem práce je také snižování emisí SO2 vznikajících při výpalu šamotu s obsahem fluidního popílku bohatého na anhydrit. Emise SO2 byly pozorovány metodou TG-DTA-EGA. Charakterizace připravených vzorků a studium procesů při tepelném zpracování bylo založeno na metodách XRD, TG-DTA-EGA, TDA, SEM–EDS, žárová mikroskopie a isotermická kalorimetrie.
|
|
Možnosti využití fluidních popílků v samonivelačních systémech
Zárybnická, Klára ; Bílek, Vlastimil (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem možností využití fluidních popílků v samonivelačních podlahových systémech. Cílem této práce je vyvinout vhodnou skladbu samonivelační podlahové směsi s vysokým obsahem fluidního popílku v pojivové složce, tedy především náhrada portlandského cementu. V práci jsou sledovány mechanické a trvanlivostní vlastnosti testovaných samonivelačních systémů, které jsou hodnoceny dle platné normy. Zejména je práce soustředěna na objemové změny v průběhu hydratace a zrání nově navržených samonivelačních systémů, neboť díky vysokému obsahu volného vápna a anhydritu ve fluidních popílcích nastávají objemové změny kvůli tvorbě ettringitu.
|
| |
|
Syntetická příprava a vlastnosti thaumasitu
Klásková, Silvie ; Dvořák, Karel (oponent) ; Fridrichová, Marcela (vedoucí práce)
Práce pokračuje ve sledování termodynamické stability thaumasitu. Zabývá se hlavně vlastnostmi tohoto minerálu a možnými způsoby jeho syntetické přípravy. Zjištěné mineralogické složení za pomocí RTG-difrakční analýzy i možný vliv podmínek uložení vzorků, může dopomoci k dalšímu určení vlastností. Ze získaných rentgenogramů je možné odlišit minerál thaumasit od velmi podobného minerálu ettringitu.
|
|
Možnosti alkalické aktivace ocelářské strusky
Frýbortová, Iva ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem vlastností alkalicky aktivované ocelářské strusky z hlediska jejího využití jako bezslínkového pojiva. Cílem bylo najít vhodné složení alkalického aktivátoru, které zajistí dobré mechanické vlastnosti připraveného pojiva. Jako aktivátory byly použity hydroxidy sodné a draselné a alkalické křemičitany ve formě prášků i roztoků. Dalším sledovaným pojivovým systémem byla směs ocelářské strusky, fluidního ložového nebo filtrového popílku a vody bez přídavku aktivační složky. U připravených směsí byly stanoveny pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu, dále byl sledován vznik výkvětů a průběh hydratace pomocí kalorimetrického měření. Mikrostruktura pojiva byla zkoumána pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu.
|
|
Vliv velikosti částic na vlastnosti malt.
Sehnal, Tomáš ; Krátký, Josef (oponent) ; Šiler, Pavel (vedoucí práce)
Ve stavebním průmyslu je každoročně vyšší spotřeba betonu jako stavebního materiálu. Výroba betonu je úzce spjata s emisemi CO2 a jiných skleníkových plynů. Snížení produkce skleníkových plynů může být dosaženo při vyšším využití sekundárních surovin v cementových směsích. Moje bakalářská práce je zaměřena právě na přidávání sekundárních surovin, vysokoteplotního popílku, popílku z fluidního spalování a to ložového i filtrového, a vysokopecní strusky. Budou měřeny vlastnosti různě pomletých sekundárních surovin i samotných cementů. U takto připravených popílkových a struskových malt budou prováděny zkoušky v tlaku, v tahu za ohybu a bude provedeno kalorimetrické měření.
|
|
Možnosti využití fluidních popílků v keramické technologii
Keršnerová, Lucie ; Šveda,, Mikuláš (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (oponent) ; Všianský,, Dalibor (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Předložená disertační práce se zabývá možnostmi využití fluidních popílků z tepelných elektráren Hodonín, Ledvice a Tisová v keramické technologii. Pozornost byla zaměřena na oblast výroby keramických obkladových prvků a cihlářství. Fluidní popílek představuje druhotnou surovinu s potenciálním využitím ve stavebnictví. Jeho využití v oblasti pálených staviv zatím nebylo hlouběji zkoumáno. Hlavním úskalím je fakt, že dochází k rozkladu v popílku obsaženého anhydritu a uniká oxid siřičitý. V práci je popsáno chování fluidních popílků při výpalu z hlediska imisí oxidu siřičitého. Jelikož produkce SO2 je kontrolována a existují zákonem stanovené limity, cílem disertační práce bylo mj. nalézt způsob, jak uvolňování oxidu siřičitého ze střepu zamezit. Bylo dokázáno, že přidáním zdroje sodných iontů k fluidnímu popílku dochází výpalem ke tvorbě minerálů hauyne, resp. nosean, jež mají ve své struktuře vázány SO42- ionty, a SO2 ze střepu neuniká. Dále je popsáno chování fluidního popílku při výpalu, jestliže je smíchání se zeminami. Teplota rozkladu anhydritu je nižší cca o 150 – 200 °c nižší než u popílků čistých. V závěru práce je fluidní popílek aplikován pro výrobu za sucha lisovaných keramických obkladových prvků. Fluidní popílky lze využít v keramické výrobě. Nicméně přes relativně zajímavé výsledky je zde celá řada problémů, které je nutno řešit. Stávající práce může sloužit jako zdroj informací pro další rozvoj poznatků.
|
|
Ekonomické aspekty environmentálního užití stavebních materiálů na bázi sekundárních surovin.
Ťažký, Tomáš ; Durica,, Tibor (oponent) ; Sedlmajer, Martin (oponent) ; Nosek,, Karel (oponent) ; Kulísek, Karel (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problematikou využívání vedlejších energetických produktů, konkrétně popílkem ve výrobě stavebních hmot, zejména betonu, a to z hlediska působení současných environmentálních a ekonomických aspektů. Důvody, které vedly k tematickému záměru řešení, vycházely právě ze zmíněných aspektů, které se i týkají stále vyššího deficitu a kvality přírodních surovin, environmetálního tlaku na vyšší využívání vedlejší průmyslových produktů, snižování emisí a ekonomické nutnosti snižování výrobních, resp. materiálových, nákladů. Záměrem práce proto bylo ověření možnosti zvýšení využitelnosti popílků jako příměsi v technologii výroby betonu, získaných z dostupných energetických zdrojů, a to cestou mechanické aktivace popílků. Hlavním cílem experimentálních prací bylo prokázání zlepšení základních vlastností čerstvého a ztvrdlého betonu, jako podmínky a předpoklady pro dosažení celkové ekonomické efektivnosti použitím mechanicky aktivované popílkové příměsi. Z toho vyplývá, že metodika řešení zahrnovala dvě oblasti, experimentální a hodnotící. Těžiště v náročnosti odborné a časová obsáhlost spočívaly v části experimentální. Byly provedeny relativně rozsáhlé soubory zkoušek, s použitím širokého rozsahu testovaných vysokoteplotních i fluidních popílků granulometricky upravených, jejich mísením a mletím. Výsledky zkoušek potvrdily dosažení plánovaných cílových parametrů, jak z hlediska fyzikálně-mechanických vlastností zkušených malt a betonů, tak celkové ekonomické efektivnosti řešeného návrhu a tématu disertační práce. V rámci experimentálních prací byly získány hodnotné odborné poznatky a přínosy pro studovaný vědní obor, stejně jako pro praxi.
|
|
Možnosti recyklace v oblasti technologie pískového pórobetonu
Kostura, Patrik ; Kulísek, Karel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Odpadní pórobetonová drť vzniká buď přímo ve výrobně pórobetonu, nebo až na stavbě. Možnosti, jak nakládat s pórobetonovou drtí jsou dvě. Buďto ji budeme řešit jako lehké kamenivo, nebo jako surovinu pro výrobu pórobetonu. Na základě fyzikálně-mechanických vlastností bylo rozhodnuto, že pórobetonová drť je jako lehké kamenivo vhodná. Drť jako lehké kamenivo byla testována ve dvou variantách jemnosti (0-2 mm, 0,25-2 mm). Vyhodnocení drtě jako suroviny vhodné pro výrobu pórobetonu spočívalo ve vytvoření laboratorně autoklávovaných kompozitů. Drť byla testována v různých poměrech (10%, 20%, 30%, 40%), dvou variantách jemnosti (0-2 mm,0-0,25 mm) a ve dvou recepturách (vápenná báze, příměs fluidního popílku). Nahrazován byl křemičitý písek. Na základě fyzikálně-mechanických vlastností a mikrostrukturálního rozboru (XRD, SEM) bylo vyhodnoceno, že pórobetonová drť je jako surovina vhodná i při 40% náhradě písku.
|